Beseda u cimbálu

I naprostý abstinent tuší, že v tento podzimní čas nejdražší a nejvzácnější slovácké ovoce je trnka. V neděli 27. září na Selském domku se zvířaty v Kněždubě jsme vám dali pokoštovat toto drahé ovoce – Velické Trnečky. Šikovná, mladá, folklórní, horňácká kapela. Počasí vyšlo, jen toho sluníčka mohlo být trochu více. Humno domečku se během chvíle zaplnilo lidmi s láskou k folklóru. Zazpívali, zatančili, pokoštovali dobroty Slovácka. Asi nejvíce jsme si včerejší besedy u cimbálu užili my jako majitelé. Pro nás to byla třešnička (trnečka) na dortě. Po všem tom martyriu zařizování a starostí. Možná ještě více si to užila skupina milovníků folklóru ze severu Moravy, konkrétně z Loštic. A když se řekne Loštice u Olomouce, většinu z vás napadnou tvarůžky. Vydrželi až do konce plní nadšení a energie. Zima nezima, tma netma. Dokonce i já, co by naprosté dřevo na tanečky, jsem byl vtažen do víru tance. Možná za to mohla i ta vypitá slivovice. Cenou byly loštické tvarůžky, které jsme úspěšně směnili za bachanovské koláčky a víno z okolí. Bylo to fajn. Kdo tam byl, asi ví. A kdo ne, dobře mu tak! Třeba příště …

Dožínky

Obilí je pod střechou a to je ten správný čas na dožínky. V Kněždubu tuto neděli po mši vyrazil sváteční průvod v krojích. Pěkně zvesela s bubnem a harmonikou. V mžiku byl dvůr i humno plné barev a veselých melodií. A samozřejmě pohárek na uvítanou. Jen husy, které tomu většinou na domečku šéfují, po chvilce syčení zbaběle prchly do bezpečí rybníčku. Tam za nima nikdo nemůže. Nejmladší dožínkář měl sotva týden a bylo mu to všechno úplně fuk. Nejstarší asi byla tetinka Skalková vedle, která si podupávala zvesela za plotem. Léto pomalu končí a brzy tu budou hody. A bude zase co slavit. Přijďte, dáme po štamprli … Ať je veselo.

Návštěva z Kyjova

V týdnu nás navštívila skupinka důchodců z Centra služeb pro seniory v Kyjově. Už podruhé v této sezóně. Z mikrobusu vystoupily čiperné bábinky s chodítky i bez. Naše kostrbaté dláždění dvora jim dalo zabrat. Té nejšikovnější bylo 93 let. Ta to vše měla na povel. Daly si po pivečku, zavzpomínaly na roky dávno minulé, poplakaly, zasmály se, zazpívaly lidové pěsničky … A na dvoře je čekalo překvapení jménem Anežka. To je vidět i na fotkách. Jaké ?!? Samozřejmě příjemné. Lékař naštěstí v jejich věku nebyl potřeba. Překvapení tu čeká i na vás. Kdo nezná naši Anežku, ať se přijde seznámit. A vezměte s sebou i dobrou náladu. Té není nikdy dost …