Jarní prázdniny se zvířátky

Celou noc padal sníh. Mráz jen tak akorát. Ráno čekalo na náš zvěřinec překvapení. Co je to to bílé, studené a mokré? Vždyť nemáme sněhule, čepice ani rukavice. Čekáme snídani do postele! Ale zvědavost zvítězila. Ovečky změnu ani nezpozorovaly, mají přece od přírody teplé kožichy, kozám dorostla zimní srst, na ty si zima jen tak nepřijde. Slepicím trošku zábly nožky, tak stály jen na jedné. Jenom prasátko Leontýnka, kterou v noci hřál teplý hnůj, té se nožky a rypáček studit a mokřit nechtělo. Tak nám alespoň věnovala čas na pár momentek, hotová modelka. Voda v mrazech rychle zamrzá, další úkol pro nás. Musí se často měnit a není to příjemná věc. Černý králík, pojmenovaný Kájínek, chronický útěkář, je schopen vyskočit i do výše 1,5 metru, jen aby zdrhnul. A Doktor králík, jak si ho pamatujete z Kněžduba, se nám stále toulá. Pokecá s holubama, probere politickou situaci s Leontýnkou, jen kozám se vyhýbá, mají totiž rohy. A protože je fajnšmekr, pokoštuje ze zelené konve, modrého i bílého kbelíku, kde máčíme misky. Co kdyby byla někde lepší. Holoubky ve voliéře škádlí kočka Bína, která má každé oko jiné. Ti si to nedají líbit a škaredě ji nadávají. A Bíně je to fuk, jednou se jim na peří určitě dostane. A na závěr ještě mrznutí pod ptačím krmítkem a čekání na záběr … Zmrzlý, ale úspěšný. Hlad je silnější než opatrnost. Nejsem Bína, tak to pro ptáčky dobře dopadlo. Všechna zvířátka jsou spokojená s plnými bříšky. Snad večer nebudeme muset chytat Kájínky, snad nebude zvonit soused, že má prase a kozy v zahradě. Snad … A zase začíná sněžit. Den je u konce. A nenapadá mě lepší konec jak z Karafiátových Broučků. Zalezli do teplých pelíšků a spali a spali a spali …

Bílé nadělení na domečku

Konečně je tady zima, jak si ji pamatujeme z dětství. Sníh, mráz i sluníčko. Ochutnejte pár zimních momentek ze Selského domku se zvířaty v Kněždubě. Tak ho jako návštěvníci neznáte …

Malování ornamentů

Ornamenty nás na Slovácku provázejí celý život. Ať je vnímáme, či ne. Na domečku máme stylově vyzdobené žudro. I to byl porod, aby vzory byly kněždubské. Opisovali jsme z vyšívaných kněždubských fěrtůšků . . . V sobotu na domečku proběhla další akce. Základ malování ornamentů. Hlučan, pan Šácha, s dopuštěním osudu bydlící v Brně, milovník folklóru a všeho s tím souvisejícím, nás zasvětil do základů. A vzal to skutečně zeširoka. Zkoušeli jsme malovat v krupici, kropili vzory na kněždubské silnici, tiskli bramborovými razítky a pak konečně došlo i na ornamenty. Lektor na nás nahrnul domácí úkoly, repete se koná 13.2.2016. A to už konečně budeme malovat ornamenty i na tvář. Takže až vaše děti se školkou či školou pojedou na výukové programy na Selský domek se zvířaty v Kněždubě, vrátí se vám s hrozénkem nebo tulipánkem na tváři. Samozřejmě eko-bio barvičkami. Takže se těšte na kérku z Kněžduba.