Jak se z dětí stanou mlynáři

Při programu na domečku Jak chutnají báleše je jedna krátká chvíle, kdy kyne těsto a tento čas neošulíte, těsto potřebuje teplo a klid, aby vykynulo a báleše se podařily. V tuto chvíli si děti s lektorkami hrají. Je to škoda , nevyužít tohoto prostoru, takže jsme si řekli a přes víkend postavili dva originální mlýny na obilí. To aby děti věděly, že mouka se mele v mlýně a až následně se prodává na Kauflandu ve Veselí, ne obráceně. Vodní mlýn se jmenuje U kočky Bíny , to podle majitelky v okně, která své podnikání drží pevně ve svých packách ( její dvě myšky by mohly povídat) a protože s vodou je v poslední době potíž, je jí moc anebo zase málo, vedle klape větrný mlýn U dvou záplat. V Kněždubě totiž fouká z kopců Bílých Karpat vítr setrvale, tak ten se točí pořád. Děti vyfasují mlynářské čepice , na dřevěných konících odvezou zrní v pytlích, které se před tím vymlátilo na mlatě a pak po chvíli mletí vezou zpět prvotřídní mouku dvojnulku na další báleše pro příští program. A protože dřív, co spadlo „ za lub“ ( kryt mlýnských kamenů ) propadlo mlynáři , jmenujeme nejdůležitější osobou přes mlýny a podobné věci na domečku v Kněždubě sl. Mirku Zalubilovou, naši lektorku, ta to chudák ještě neví. Poslední vodník v Kněždubě se v minulém století v době krize odstěhoval do Ameriky, kde pečení holubi padají sami do úst, vyhlašujeme výběrové řízení na nového vodníka se sídlem vodnické firmy Kněždub 76. Pokud známe vhodného adepta , kterému přehrady a regulace vzali práci a který ještě z této země, kde nic není nemožné , nezdrhl, dejte vědět. Vyžadujeme plné pracovní nasazení , jazyky znát nemusí, mobil výhodou …. Hrnečky s dušičkami i bez jsou už nachystané, zbytek závisí na jeho šikovnosti. A pokud vás napadne správné vodnické jméno , dejte vědět , dostane ho bonusem. Bez pardonu.