Jsem matka čápice Hermína a mám dva kluky rarachy Izidora a Floriána…. Do Kněžduba jsme právě dorazili s malým předstihem. Stala jsem se matkou samoživitelkou, otec kluků čáp Norbert založil bez jakéhokoliv předchozího varování další hnízdo s mladším čapím modelem na Hutníku. Protože s dvěma čápaty a notabene kluky není vůbec volný čas ani klid, vzali jsme zavděk za již hotové čapí hnízdo … schválně vše píšu s malým č, aby si ho nikdo nespletl s tím u Benešova. A to jsme udělali dobře. Získali jsme velkou rodinu zvířat a servis rovnající se permanentní dovolené all inclusive. Hnízdo jsme si svépomocí opravili, větvička tam, stébelko sem a spokojeně bydlíme. Koneckonců otec čáp, jeho jméno stále nedokážu po té zradě ze zobáku vypustit …, ikdyby se chtěl vrátit, nemá kam, hnízdo je tak akorát pro nás tři. Jen ať si zůstane u čapí pipenky ve Veselí. Beztak mu tam už křičí další malá čápata, dobře mu tak…A protože jsme v Kněždubě rádi, pomáháme jak se dá. Klapeme zobáky a z výšky vše hlídáme. V kombinaci s pávy přes jedno u sousedů nám nic na Výhoně neujde. Takže až vaše děti budou na programu v domečku, ať koukají nejen pod nohy (koneckonců na trávnících se realizují slepice a husy jako největší lokální znečišťovatelé), ale i nad hlavu, byla by škoda, aby přehlídli naši leteckou přehlídku a občas nějaký vzdušný plkánek. A musím se pochlubit, moc nám ta bílá sluší a vietnamští výrobci se na nás skutečně realizovali. Ani množstevní slevu nám ve Strážnici nechtěli dát, tak jsme kvalitní. Takže jaru a kolektivu na domečku zdar a všichni se na vás těšíme.