Zvířátka na cestách

Zvířátka na cestách aneb všude dobře, doma nejlépe. (hraje ochotnický soubor kněždubských zvířátek, aktuálně na zimovišti v Milokošti, režie – náhoda)
Jednou zůstala branka v našich ohradách nezajištěná. To samozřejmě neušlo prasátku Leontýnce. Ta celé dny hledá místo, kde nechal tesař díru. A tak se vydala na cestu. Rypáčkem do široka branku otevřela, není žádný sobec. A protože jsou naše zvířátka tým, tým pro blbosti i vážné věci, hned po Leontýnce cestovaly zvědavé kozy, připravené legraci nezkazit, po nich konzervativní ovečky, zvyklé jít s davem a nakonec i slepice, které příhraniční styk praktikují dennodenně. Poslední se osmělil kohout, až měl jistotu, že holky provedly rekognoskaci terénu a prostor je bezpečný … Zvířátkům se otevřel svět. Jak je to za ohradami veliké. A sníh je tu bělejší a je ho tu víc. A vzduch je voňavější a sluníčko tu svítí víc. A rostou tu stromy i keře, které jsme už doma ohryzaly. A tak se zvířátka veselila a skotačila. Klid a mír, žádný dozor. Kozenky se bujaře trkaly, ovečky vyhazovaly všema čtyřma. Svoboda je opojná. Ale po chvíli sluníčko zašlo za mrak, kopýtka začala zábst, žaludky začaly na čerstvém vzduchu kručet a první zvířátka začala remcat a chtěla domů. Do tepla a k dobrotám. Leontýnka chtěla zachránit situaci a vytasila se s psími granulemi, které našla a sama miluje. Tím ovšem zbytek býložravců a přežvýkavců neoslnila. A tak vytáhla poslední eso z rukávu. Na toulkách objevila modrého žigulíka, tam vás kopýtka nebudou zábst, auto topí jak za ruské zimy, tím můžeme v útěku pokračovat … Kozenky už toho měly dost a vyrazily zpět k brance. Tam je čeká teplo a voňavé seno z bělokarpatských luk. Beztak by s náma Leontýna jela jako prase, kdo ví, kdo ji vydal řidičák. (Městský úřad Veselí nad Moravou) A tak i sviňka musela uznat, že na svobodě zůstala sama. Všichni ostatní už byli v bezpečí ohrad a tlačili seno. Mlaskání se ozývalo až na svobodu. A tak znavené prasátko, jediná Leontýnka na dvorku, šéfová a hybatelka dění v ohradách, mluvčí všeho milokošťského i kněždubského zvířectva, hlava zvířecích odborů se zplihlým ocáskem vyrazila za ostatními. Svoboda je krásná věc, ale plné bříško je plné bříško. Nic se nemá přehánět. Ale počkejte, až zase bude branka pootevřená. Kájínkovi se to taky podařilo. To se ještě budete divit …